Sportovci #LGBTQ+ zaujímají ústřední místo na zimních olympijských hrách v roce 2026 uprostřed rostoucího napětí
Zimní olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině d’Ampezzo jsou významným okamžikem pro LGBTQ+ sportovce, kterých se účastní téměř 50 otevřeně queer sportovců, což je výrazný nárůst oproti předchozím letům. Toto zviditelnění přichází v době, kdy je jejich právo soutěžit a svobodně mluvit stále více zpochybňováno, o čemž svědčí odpor proti komentářům americké krasobruslařky Amber Glenn na podporu práv LGBTQ+.
Glenn, která po svých prohlášeních čelila přívalu nenávistných zpráv a výhrůžek, následně vyhrála zlato jako členka amerického krasobruslařského týmu. Incident zdůrazňuje rostoucí napětí: Zatímco počet LGBTQ+ sportovců roste, stále čelí nepřátelství a diskriminaci. Nárůst počtu otevřených sportovců, i když jde o malé procento z 2 900 účastníků, signalizuje velký posun od minulých her, kde byl každý otevřený sportovec velkou novinkou.
Politická reakce a měnící se politiky
Nárůst účasti LGBTQ+ přichází uprostřed politického odporu. Jen o rok dříve exekutivní nařízení amerického prezidenta zakázalo transgender sportovcům účast v ženských sportech, následoval podobný zákaz ze strany amerického olympijského a paralympijského výboru. Dokonce i amatérské ligy jako USA Hockey zrušily zásady, které umožňovaly soutěžit transgender sportovcům. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zdůraznil potřebu „chránit ženské kategorie“ a naznačil další omezení.
I přes tento tlak se lámou rekordy. Švédská lyžařka Alice Lundholmová se stala první otevřeně transgender sportovkyní, která na zimních hrách startovala v kategorii žen. Tento bod se setkal s podporou kolegů, jako je britská lyžařka Tess Johnsonová, která zdůraznila, že důraz musí zůstat na sportu samotném.
Rostoucí kulturní posun
Zvýšený zájem o LGBTQ+ sportovce se také shoduje s rostoucí popularitou pořadů jako Heated Rivalry, kanadský seriál o hokejistech, kteří skrývají svou sexualitu. Tento kulturní fenomén přitahuje ke sportu nové fanoušky a podněcuje širší konverzace o inkluzivitě.
V Miláně a Cortině d’Ampezzo vytvářejí organizace jako CIG Arcigay Milano bezpečné prostory jako Pride House pro queer sportovce a fanoušky. Pride House, poprvé otevřený na hrách ve Vancouveru v roce 2010, poskytuje útočiště lidem přijíždějícím ze zemí s omezujícími zákony.
„Sport je jednou z oblastí, ve kterých stále bojujeme o uznání jako LGBTQ+ lidé, kde dominují pojmy jako gender a machismus,“ říká Alice Redaelli, prezidentka CIG Arcigay Milano.
Přítomnost otevřenějších sportovců by mohla připravit cestu k většímu přijetí na budoucích hrách, zejména v regionech, kde místní zákony chrání práva queer komunity. Situace v Soči v roce 2014, kde byl Pride House zakázán kvůli represivní ruské politice, ilustruje důležitost právní ochrany.
Zimní olympijské hry 2026 nejsou jen sportovní událostí; představují kritický průsečík atletických úspěchů, politického boje a kulturního pokroku. Viditelnost LGBTQ+ sportovců zpochybňuje normy, ale jejich trvalá bezpečnost a přijetí nejsou zdaleka zaručeny.
